Mé sešity z prváku na gymplu: úhledné písmo, důležité informace podtržené, nadpisy a tabulky barevně odlišené, achhhh! Mladý nadějný génius v manšestrových kalhotách.
Mé sešity z druháku: barvy vystřídaly karikatury učitelů, učivo redukováno na minimum a obsah ne vždy souvisí s vyučovanou látkou. Například sešit z matematiky začíná slovy: „Za devatero horami a devatero řekami probíhal strašně smutný pohřeb. Zemřel kašpárek. Všichni moc plakali, když ho krájeli. A nejvíc plakala Maruška, nejmladší dcera starého krále.“
(V tu chvíli se začtu, což je taky důvod, proč už vyklízím krabice třetí den: „Maruška, Maruška, jaká to byla hodná princezna, i když trošku malomocná. Chudinka ručičky neměla, protože už dvakrát ji o ně požádali princové z dalekých zemí…“ Achhh, mladý nadějný umělec v bavlněném tričku.)
Mé sešity ze třeťáku: čtverečkovaný papír, obsah tvoří buď piškvorky, nebo tzv. fotbálek. Ach, mladý fláka… sportovec?
Mé sešity ze čtvrťáku: vystačil jsem si s jediným. Neobsahuje ani čárku. Ach jo.
