Divočina busem: Kapři, tranďáčky a zážitky

Student Agency by se mohlo hodně učit!

Cestování busem 🚌 přes Nikaraguu je naprosto úžasný zážitek. Dokonce jsme se kvůli tomu dnes na #miseNicaragua pohádali, to když se řešilo, jak pojedeme na další místo, protože se ukázalo, že nikdo jiný to úžasným zážitkem neshledává.

Nakonec se stejně jelo busem 😎 Tak jsem vám to mohl nafotit.

Na autobus je důležité dorazit dostatečně včas, abyste chytli místo na sezení, a dostatečně pozdě, abyste v tom horku a smrádku neseděli zbytečně dlouho (pro tip: mějte rýmu!)

Pak se autobusem projde celá plejáda obchodníků, kteří nejprve nabízejí pití v igelitce, pečivo, cosi co vypadá divně, cosi co divně i zapáchá, sladkosti, které byly několik hodin na slunci, a když už fakt doufáte, ať se kua už jede nebo chcípnete, dorazí pán nabízející tranďáček, baterky a věci na přežití v divočině, pročež se vás zmocní určité pochybnosti, zda bus je vůbec v technickém stavu dorazit do cíle.

Bus se postupně zcela zaplní cestujícími, v uličce je plno, což obchodníky neodradí, protláčejí se mezi nimi a hlasitě řvou, abysme je nepřehledli, což je asi stejně pravděpodobné, jako přehlédnout že busem prošel slon. Nabízený sortiment už vás nemá čím překvapit, takže když vidíte paní s kádí, předpokládáte, že prodává kapry a za ní bude následovat pán s vánočními stromky.

A během toho si Veronika půjčuje různá miminka, mazlí se s nima, ostatní děvčata jsou z toho rozněžnělá, kluci koukají po hezkých Nikaragujkách a já jim říkám: „není cestováni busem skvělé?“ a všichni sborově odpovídají: „je!“ a ranní hádka je zapomenuta.