Fotografové v boji: Drama v českém umění

Jestli vás to minulo, tak KTV (Kauza Tohoto Víkendu) je post fotografa A.B., který označil fotografa Martina Stranku za plagiátora. A zajímavé je to proto, že když se dva perou, je to zajímavé.

(Celou kauzu vykopává tento post https://bit.ly/3rXdfGc, o dva dny později obhajoba Stranky https://bit.ly/3xToLUd, a nakonec reakce na reakci https://bit.ly/31xwag1) (doplnění, prazáklad tu https://bit.ly/31mMAIl)

V umění se nevyznám, ani Stranku jsem neznal, ale jeho fotky kupodivu jo, jsou ikonické, a jak jsem se dočetl, umí se nesmírně draze prodat, což je skvělé, protože umělci jsou obecně marketingoví dementové, takže potěší, když si někdo naopak s byznysem tyká. A na čí straně je pravda si hodnotit netroufám.

A proč to teda celé píšu? Protože Strankova obhajova je konglomerát všeho, co by se nikdy nemělo v obhajobách objevit. Neomylně sází jedno kňů klišé za druhým a dojímá se nad sebou:

• načasování: „Proč zrovna teď, když mám výstavu v Mánesu?“
• morální veličina: „Kdo mě zná osobně, pak ví, jak extrémně pokorný člověk jsem.“ 🤦‍♂️
• důležitost: „Opravdu nemám čas řešit internetové přestřelky, naopak jsem 250 hodin času trávil s návštěvníky galerie“
• on vs oni: „Vím, nestudoval jsem fotografii a nepocházím z jejich kruhů, úspěch se zde zřejmě neodpouští.“
• relativizace: „Téma inspirace v podobě tématu ‚Jungovo kolektivní nevědomí a archetypy v umění‘, je zkrátka běžné v každém typu tvorby.“
• odvolání se na autoritu: „Získal jsem v roce 2021 zahraniční ocenění a to 1. místo v soutěži ND Awards“
• zlatý hřeb: „Doufám, že mnozí siláci na internetových diskuzích také každý rok dávají ze svého na charitativní aktivity částky přes 100,000 Kč, jako já.“
• co nesmí chybět: „Aktuálně již řešíme s právníky trestní oznámení“

Vše doplněno obrázky, které buď dokládají, že kopírují i ostatní, nebo paradoxně dokládají, že jeho nápady nejsou originální.

Na rovinu: pokud do vás začnou kopat, je STRAŠNĚ OBTÍŽNÉ sepsat reakci tak, aby nás, přihlížející hyeny, uspokojila. Protože vámi cloumají emoce. Jste obětí kruté nespravedlnosti a divíte se, že ostatní to nevidí. Proto je lepší slova nechat napsat někoho jiného, kdo v tom není citově zainteresovaný.

A nebo, což mi připadá nejrozumnější a osvědčilo se, je nereagovat vůbec. Pěna dní vyšumí. Zachovat si rozvážnost. V poklidu zjistit adresy těch, co tě nařkli. V noci jim vymlátit okna šutrem. Manželkám poslat anonymy, že je partner podvádí. Vyrobit si složky. Rozeštvat je s přáteli. A za příští prodaný print si najmout pár negrů s letlampou.