Gin, vlaky a nesmírně empatická stewardka

Než si projdeme zásadní příčiny neúspěchu mého odjezdy do Hradce Králové, je třeba zdůraznit, že pravděpodobnost, že se mi podaří stihnout rezervovaný spoj v 8.15 ráno, byla tak malá, že i webová aplikace Student Agency se mě opakovaně tázala, jestli to fakt myslím vážně a poté mi místo držela spíš na oko, abych dal pokoj.

Hned další spoj v 10.15 jsem nestihl zejména proto, že jsem byl zaneprázdněn připravou na stíhaní spoje v 12.15. A byly to nervy, ranní gin s tonikem jsem do sebe spíš kopnul, ale přátelé: stihl jsem to!!!

Za odměnu mi bůh seslal nesmírně empatickou stewardku. Narozdíl od té na trase Praha-Plzeň je štíhlejší, takže se vejde do uličky, čehož s nadšením využívá a doslova se tu prohání. Chtěl jsem jí při jednom průhonu položit dotaz, jaký film budou pouštět, ale jak je empatická, tak stačilo se jen nadechnout a ona mi rovnou odpověděla: „Připoutejte se prosím.“

Ten mám rád.