🌍 Představte si následující myšlenkový experiment: Pozorovatel ℙ nastupuje v Praze do letadla směr New York. V momentě odletu se definuje jako liberál a má všechna přesvědčení odpovídající této definici – obhajuje volný trh, minimální stát a nízké daně.
✈️ Během letu pozorovatel nepodstupuje žádnou změnu přesvědčení ani nepřijímá nové informace, které by mohly ovlivnit jeho postoje. Letí konstantní rychlostí přes časová pásma, aniž by narazil na anomální turbulence ideologického pole.
😮 Přesto po přistání v New Yorku nastává pozoruhodný jev: Ačkoliv jeho názory zůstávají naprosto identické s těmi při odletu, po setkání s místními liberály prožívá šok – tito pozorovatelé totiž zastávají pozice silného státu, regulací trhu a progresivního zdanění. Cítí se jako fotbalový fanoušek, který sedí v sektoru rivalů, přestože má na sobě správné barvy.
🔄 Tento jev je plně symetrický. Když americký liberál (označme ho jako pozorovatel 𝕎) podnikne inverzní cestu přes Atlantik, přistává v Praze se zcela nezměněnými názory, avšak místní taxonomie ho okamžitě překlasifikuje na levičáka a progresivistu.
Vysvětlení transatlantického paradoxu
🤔 Co se tu vlastně děje? Kupodivu jev nesouvisí s fyzikou, jde o poctivý lingvistický drift. Slovo liberál prošlo v USA a Evropě naprosto odlišným vývojem, až se ocitlo v pozici, kdy znamená prakticky opačné věci na obou březích Atlantiku.
📚 Původně označoval liberál v obou světech totéž – zastánce klasického liberalismu, který se zrodil v 18. a 19. století díky myslitelům jako John Locke, Adam Smith či John Stuart Mill. Tito filosofové prosazovali individuální svobody, omezený stát a volný trh. Jenže pak přišla v Americe Velká hospodářská krize 30. let a Rooseveltův New Deal, který dramaticky změnil význam tohoto slova. Liberalismus se v USA postupně začal spojovat s aktivní rolí státu v ekonomice, sociálními programy a regulacemi – tedy pravým opakem svého původního významu. V Evropě se ovšem původní význam zachoval, takže když zde mluvíme o liberálech, máme stále na mysli zastánce ekonomické svobody a minimálního zasahování státu.
🤷♂️ A co náš pozorovatel ℙ, který se najednou ocitl bez identity? V USA si pro tento problém našli řešení. Když slovo liberál znamenalo něco jiného, potřebovali nové označení pro zastánce minimálního státu a volného trhu. A tak sáhli po termínu libertarián.
Zpátky do budoucnosti
⏰ Představte si následující myšlenkový experiment: Pozorovatel ℙ nastupuje v New Yorku v roce 2025 do stroje času směr Paříž, léta páně 1857. V momentě odletu se definuje jako libertarián a nese s sebou všechna konstantní přesvědčení odpovídající této definici – obhajuje ekonomickou svobodu, odmítá státní intervence a věří v nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
🕰️ Během cesty časem pozorovatel nepodstupuje žádnou změnu přesvědčení ani nepřijímá nové informace, které by mohly ovlivnit jeho postoje. Cestuje konstantní rychlostí přes časoprostorové kontinuum, aniž by narazil na anomální turbulence v ideologickém poli.
😲 Přesto po přistání v Paříži roku 1857 nastává pozoruhodný jev: Ačkoliv jeho názory zůstávají naprosto identické s těmi při odletu, po setkání s místními libertariány prožívá šok a cítí se jako kapitalista, který omylem zabloudil na tajné setkání revolucionářů. A ti ho identifikují jako reakcionáře a třídního nepřítele.
Vysvětlení časového paradoxu
🔍 Co se tu zase děje? Ironií osudu, i slovo libertarián má vlastní fascinující příběh metamorfózy. Původně se objevilo ve Francii jako libertaire a označovalo – wait for it – levicové anarchisty! Joseph Déjacque, francouzský anarchista a komunista, vydával v roce 1857 časopis Le Libertaire a termín používal pro označení radikálních antikapitalistických pozic.
⚔️ Tento původní libertarián by považoval dnešního amerického libertariána za svého úhlavního nepřítele. Pojmová propast, kterou překlenul čas, je ještě hlubší než ta transatlantická. Když v 50. letech 20. století američtí zastánci volného trhu převzali slovo libertarián, provedli s ním takovou ideologickou transplantaci, že by původní majitel svůj termín už nepoznal. Dnes ve Spojených státech označuje filosofii, která je téměř dokonalým protikladem původního významu.
Surrealistická večeře
🍽️ Což mě přivádí k otázce, jak by asi dopadlo, kdyby se lidé z různých století a kontinentů potkali? Představme si surrealistickou večeři, kde u kulatého stolu sedí americký přístavní dělník z roku 1890, naproti němu hedgeový magnát z Wall Street roku 2025. Dělník nenuceně pojídá svůj každodenní oběd – mísu ústřic a humří ocásky – zatímco bankéř si vychutnává jako exkluzivní delikatesu identické menu. A vůbec si nezávidí! Na pravém konci stolu aristokrat z 18. století pyšně krájí vzácný luxusní pokrm, symbol bohatství jeho doby: pečené kuře. Naproti němu studentka z našeho století načíná kyblík z KFC. Všichni jedí totéž, přece každý něco úplně jiného. Jako by slova a věci kolem nás žily vlastním životem v nekonečném kolotoči významů, který se nikdy nezastaví.
Napište komentář