Jak jsem se stal obětí DNA testu

O víkendu jsem byl na prvním týmbildingu v životě. Oheň, špekáčky, vygenerovaná AI hudba z repráků, znáte to.

Byl tam týpek Siki ze Slovenska. Přišla řeč na zdravotní gadgety a říkám, že jsem si udělal zdravotní DNA test, vyhodnocení trvalo pár měsíců a zrovna před chvíli mi přišly výsledky. Tak jsem je otevřel a žasnul. Hned první údaje se týkaly spánku. Podle DNA testu mám potíže se spaním, leč pravý opak je pravdou. Spím furt. Přímo na tom týmbildingu se mě pokoušeli probudit hudbou tak hlasitou, že praskaly okenní tabule, a se mnou to nehlo. V testu dále vyšlo, že jsem ranní ptáče – no leda ptáče z jiného časového pásma. Taky prý nemám žádné sklony k plešatění 🤦🏼‍♂️ Co údaj, to nesmysl.

Říkám mu: „Stálo to sedmičku. Mám tady sice hromadu zdravotních doporučení, ale nevím, co si z nich vzít, když v těch zjevných věcech je úplně mimo. Asi vadná elektronka nebo co.“

Siki pokývá a říká: „Ja som si tiež dal urobiť test DNA. Nie zdravotný, ale pôvodu, genetických koreňov,“ a vytahuje přitom telefon a spouští jakousi aplikaci. „Stálo to tisíc päťsto a vyšlo mi,“ na aplikaci se ukáže mapa světa se zvýrazněnou oblastí, „vyšlo mi, že som Slovák.“
„To je hrozný.“
„Ja som dúfal, že…“
„No to je jasný.“
Díky bohu za mé „potíže“ se spánkem.