Včera jsem byl na akci, kde jsem měl dopředné obavy, že nebudu nikoho znát, nicméně jen co jsem vešel, jsem potkal Katerina a Jiří Karpeta.
A ještě Miroslav Benč. Říkám mu o svých původních obavách a jak byly rozptýleny a on na to:
- Karpeta? Jakej Karpeta? To je Boris Šťastný z ODS.
- Ale prdlajs, to je Jirka Karpeta, šéf vývoje Microsoftu.
- To je Boris Šťastný z ODS.
- Žišmarjá, jsme spolu byli týden v Los Angeles, snad vím, s kým…
- To je Boris Šťastný z ODS.
- Sem snad úplný debil?
- To je Boris Šťastný z ODS.
- …takže proto na mé „Čau ty volé, jak se máš, co tu děláš“ reagoval tak příkře…
Vlastně spíš než reagoval příkře, jednoduše odešel. A zanechal mě tam se sympatickou paní, jejíž první slova byla: „Četla jsem váš post a jsem nejlepší kamarádka s Laurou Janáčkovou.“
A široko daleko jediná zbraň, kterou se dalo zastřelit, byl Pinot gris.
