Koupil jsem si tam letenky, protože jsem ještě nikdy nebyl
v Japonsku.
Pak jsem zjistil, že to je v Gruzii, a zakřičel jsem: Hurá! Gruzii
miluju! Mají nejlepší minerálku (sorry Vincentko) a víno (sorry Moravo) a
architekturu. Gruzie je mega cool.
Akorát Kutaisi je nějaká díra ve vnitrozemí, takže ani moře,
ani nic.
Ptal jsem se ChatGPT na Kutaisi, nadšeně se rozpovídal o tom, jak byl
„v roce 2012 z Tbilisi do Kutaisi přesunut parlament, a to především
z politických a symbolických důvodů. Tehdejší vláda chtěla podpořit
rozvoj regionů a snížit centralizaci moci v hlavním městě. Kutaisi, jako
druhé největší město, tak získalo nový impuls a
ekonomický růst.“
Wow, musíme se jít podívat na parlament!
„V roce 2019“, pokračuje hlas ChatGPT, „se však parlament opět
vrátil do Tbilisi, protože se ukázalo, že rozdělení institucí není
úplně efektivní“
Mysleli to dobře a … no nic, zjistili jsme, že tu zrovna odstartoval
putovní festival jídla a pití, ochutnávám hlavně to druhé, a jsem zcela
spokojen.
Mimochodem, překvapilo mě, co v Kutaisi, v tomto kdysi slavném
hornickém městě, dělají lidé ve volných chvílích. Kutaj si.
O víkendu jsem měl na Barcamp Kolín krátké povídání o AI (v sekci
osobní rozvoj!), které jsem začínal a končil touto peckou:
A hodně lidé se mě ptalo, jak jsem dosáhl toho, že se ten text rýmuje,
mnohokrát jsem na to odpovídal, tak to napíšu pro ostatní i sem.
Použil jsem jazykový model Claude, protože ho používám nejraději.
Tvorba rýmů v češtině je pro současnou AI dost náročný úkol, má to
podstatu už v tom, jak se text tzv. tokenizuje, tudíž je potřeba aktivovat
režím „přemýšlení“, v případě Claude to znamená zatrhnout
Extended thinking, v případě ChatGPT použít model jehož název začíná
písmenem „o“.
Nejprve jsem do vlákno nakrmil všemi dostupnými informacemi o Kolínském
Barcampu, ať už přímo z webu, tak z novinových článků a podobně.
Zkopíroval jsem do něj celý program, tedy anotace a názvy všech
přednášek a jména speakerů.
Pak jsem přidal ještě zajímavosti přímo o Kolíně: z Wikipedie jsem
zkopíroval stránku o animovaném seriálu Pojďte pane, budeme si hrát od
Břetislava Pojara, který se k městu váže, dokonce tam mají medvědi
své sochy.
Dále jsem překopíroval text známé písničky „Kolíne, Kolíne,
stojíš v pěkné rovině“, s vysvětlením, že jde o nejznámější
lidovou písničku o městě Kolíně, plus její rozbor, který jsem nechal
udělat v druhém vlákně. (Přitom jsem si písničku pustil na YouTube a
zjistil, že se nezpívá na hudbu Beskyde, Beskyde, ale na jinou méně
atraktivní, což je škoda).
Nyní měl model dostatek kontextových informací a bylo potřeba sestavit
prompt. Napsal jsem mu, že chci, aby napsal hudební text pro Barcamp. Jako
nejlepší se mi jevil styl remixu tradiční „Kolíne, Kolíne“.
Specifikoval jsem, že verše by měly mít přibližně 6 slabik (což byl
nástřel, který bych dál ladil). Do promptu jsem napsal:
Je klíčové, aby se text perfektně rýmoval v češtině, což není
snadné, musíš tedy poctivě, důkladně a velmi dobře promyslet možné
rýmy. Rýmování bude prvořadá vlastnost a té podřiď obsah písničky.
Pokud najdeš dobrý vtipný rým, použij jej a následně k tomu
vymýšlej smysl.
(Jde tedy o systémový prompt Michala Malátného, kterého napadne rým
„s dílnou / sdílnou“, přihodí 100 bezduchých slov a pak nás touhle
sračkou 25 let mučí rádia.)
Prompt vedl Claude k tomu, že generoval přemýšlecí řetězce po dobu
až několika minut. Testoval různé rýmy, zkoušel různé cesty.
S výsledky jsem samozřejmě nebyl hned spokojen, proto jsem ho nechával
úkol plnit znovu a znovu, prompt jsem rozvíjel a motivoval ho k dalším
experimentům se slovy.
K zásadnímu posunu došlo ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že mám
sotva hodinu do přednášky, nemám ani písničku ani slajdy, že jsem trošku
v píči, a napsal jsem text za dvacet sekund sám.
Jestli vás zajímají další tipy na práci s AI, přijďte na
webinář.
Pochopil jsem to tak, že Mikýř našel pár lidí, kteří žijou ve své
bublině bez zájmu o dění za jejími hranicemi. A když jim někdo nabídl
dovču v exotické zemi, kde ještě nestihli udělat dvacet identických
selfíček, a ještě zadarmo (vlastně ne, dokonce dostanou zaplaceno) a to jen
za cenu klasického influencování, tedy pózování s tím, co jim zadavatel
předloží a vychvalování toho do nebes, neváhali ani vteřinu.
Z 40 oslovených influencerů se takoví ukázali jen 2 nebo 3? To je,
přátelé, méně než běžné procento hloupých lidí v populaci. Takže
influenceři vlastně ukázali víc rozumu než průměrná společnost.
A Mikýř, který se jinak vymezuje proti manipulaci a skrytým praktikám, ze
ztrapnil použitím přesně těch metod, které sám kritizuje. Skrytá kamera,
tlak prostředí a skupinový výsměch natáčeným lidem. Není v tom trocha
ironie?
Schválně, kolik lidí by odmítlo kompletně zaplacenou dovču
v Myanmaru – jedné z nejautentičtějších destinací jihovýchodní
Asie? Chrámy, idylické vesničky, rybáři na dřevěných člunech jako
vystřižení z National Geographic. Voňavé kari, čerstvé nudle, zelené
saláty, co působí na Instagramu jako zjevení. A ani to influencování
vlastně nedá žádnou práci, vždyť zadavatel veškeré příspěvky
laskavě připraví za vás. Jediná drobná podmínka: nesmíte zmínit
slovíčka jako junta, puč, odboj, etnické čistky nebo armáda (jistě –
kdo by takové fujky zmiňoval?). A musíte zveřejnit alespoň jednu
roztomilou fotku s ochráncem veřejného pořádku, doplněnou popiskem
o bezpečnosti v této rajské zemi.
Dyť to jsou naprosto skvělé podmínky! Do toho by nešel jen blázen
(anebo ten, kdo náhodou tuší, že v Myanmaru probíhá jedna
z nejbrutálnějších občanských válek současnosti, přičemž strana, co
ho zve, páchá válečné zločiny včetně vypalování celých vesnic a
masakrů civilistů).
No a do toho Mikýřova dýlu šli prostě ti, kteří berou Čínu jako cool
destinaci a něco slyšeli o právech „ale kdoví jak to doopravdy je, šak
Číňani přece svobodně cestují do Evropy a mají iPhone.“ A upřímně,
kdo by se tím zatěžoval, když jde o zaplacený výlet, sedí před vámi
dva sympoši a je na vás tlak to podepsat.
(Ten tlak přitom ani nevnímáte jako tlak – nejde o vyhrožování
nebo křik. Je to spíš nastavení prostředí: časový press, složitý
dokument, přítomnost lidí čekajících na váš podpis, a najednou se vaše
myšlení zúží do tunelu. Mozek začne filtrovat informace a soustředí se
jen na to „dostat to za sebou". Proto i chytří lidé odkývou věci, které
by za normálních okolností nikdy nepřijali. Nikoho tím neomlouvám, ale
musí to zaznít.)
A zatímco my se pohoršujeme nad jejich ignorací Číny, oni by nás
nejspíš považovali za stejné ignoranty, protože nemáme tušení
o nejnovějším TikTok tanci #BeijingBounce, který právě teď láme
rekordy, nebo o tom, že boty s platformou ve stylu Y2K přece už dávno
vystřídaly chunky loafery. A to je, přátelé, v jejich světě mnohem
větší tragédie než nějaké porušování lidských práv na druhém
konci světa.
