Je věda nové náboženství?
Není, jednou provždy není!
Věda a víra jsou jako oheň a voda – neslučitelné ve své podstatě. Zatímco náboženství hlásá „věř a nepochybuj", věda nás vybízí „pochybuj o všem, hlavně o mně". Může to být protikladnější?
Jsou tací, kteří ve vědu věří. Jenže skutečná věda jejich víru nepotřebuje, stejně jako gravitace nepotřebuje vaše uznání, aby vás udržela na zemi. Věda nežádá slepou oddanost, ale kritické myšlení a ochotu přijmout důkazy.
Víra je ze své podstaty přijetí něčeho, co nelze dokázat a obvykle ani vyvrátit. Věda naopak stojí na empirických důkazech a vyvratitelných hypotézách. A hlavně: je připravena revidovat své závěry.
Tohle si málokdo uvědomuje. Často slyším: „Vědci dnes tvrdí tohle a nedávno tvrdili něco jiného!" Říkají to vítězoslavně, jako by vědu nachytali při podvádění. Ale to je naopak její přednost! Že se vyvíjí a přizpůsobuje novým poznatkům.
Věda není všemocná. Má své limity a nemůže odpovědět na každou otázku. Víra, že věda vyřeší vše, není věda – je to scientismus, nové náboženství. Věda je nejlepší nástroj, který máme k dispozici, pro pochopení světa kolem nás, i když není dokonalý.
