Konferenční drama: Když zabloudíte v čase

Jedu na konferenci do Ostrava!!! a píše mi kamarádka, že mám konečně dodat slajdy. Říkám si, co plaší, šak mluvím až jako poslední, tak jsem jí aspoň slíbil, že je ve vlaku udělám a pošlu. Jenže ve vlaku žádná wifi, ani přes mobil, protože železná kostra vagonu bloguje signál, tak jsem si aspoň zdříml. Sotva jsem přijel, tak zase píše, kde jsou slajdy, že už je fakt potřebuje, tak odpovídám, že tentokrát už na nich opravdu začínám dělat, ale proč ta naléhavost, šak mám ještě dvě hodiny čas, a ptám se, jestli nebude vadit PowerPoint kvůli animacím. A ona, že to je teda problém, že potřebuje Google Slajdy. Tak to zkouším exportovat přes PDF, ale tím se animace ztratí. Si říkám „mít prezentaci v Ostravě bez animací? Bych byl za debila“, tak odpovídám, že to klidně odprezentuju ze svého notebooku, že tam mám konektor HDMI, nebude žádný problém, a ona píše, že to nejde, že se jede ze společného počítače a trvá na Google.

Notyvole, tak se jdu zeptat přímo organizátora co s tím, bo animace, a on mi překvapivě říká, že prezentace z vlastního notebooku je úplně v pohodě. A najednou mi to seplo a píšu: „Terko, bavíme se o té dnešní konferenci v Ostravě?“
„Nevím co je v Ostravě, já se bavím o tvé zítřejší prezentaci v Praze.“
„Jo tááááák. Tak to je v pohodě.“

To jsou přece zítřejší problémy! Co plaší?!? A klídek, ten powerpoint jí dodám nejpozději pět minut před začátek talku, slibuju.