Nebojte, nejste rasisti

Pozitivní rasismus nebo tzv. pseudohumanismus docela často pramení z vnitřního strachu, abychom sami nebyli rasisté.

To je tak. Každý moderní člověk ví, že rasismus je špatný. A tedy nechce zavdat domněnce, že sám je rasistou. Ví, že rasisté soudí lidi podle barvy pleti, namísto toho, aby je posuzovali individuálně.

Jenže pak se vás někdo zeptá, jestli by vám vadilo, kdyby se do sousedství nastěhovala cikánská rodina, vy znejistíte a opatrně odpovíte, že by vám to jako nevadilo, že jo, protože nejste henti rasisti, a že nesoudíte podle barvy kůže. Jenže uvnitř cítíte, že to není pravda. Že takové sousedy nechcete. Mnozí lidé z toho důvodu ani raději neodpoví.

A čím má jedinec větší nejistotu ze sebe samého, tím hlasitěji proti „rasismu“ bojuje.

Zdravý rozum není rasismus

(upozornění: následující odstavec může u pseudohumanistů vyvolat silné pocity rozhořčení)

Člověk disponuje vyšším stupněm nervové soustavy, která mu umožňuje využívat předešlé zkušenosti. Pokud se mám rozhodnout, jestli zítra budu v autobuse sedět vedle Roma nebo bílého, tedy nic víc o nich nevím, zvolím si druhou možnost. Protože je spojena s menším rizikem, že dotyčný bude zapáchat. Což mi neuvěřitelně vadí.

Pokud bych naopak prohlásil, že je mi to jedno, neboť nejsem rasista, tak to znamená, že buď, nedisponuji takovou zkušeností, nebo jí disponuji a:

1. mám vážnou poruchu vyšší nerovové soustavy
2. jsem zmaten a chovám se pokrytecky
3. jsem pseudohumanista

Své rozhodnutí jsem vyvodil ze zkušeností a ačkoliv jsem usuzoval podle příslušnosti k etniku, není na tom lautr nic rasistického! Rasismem by bylo prohlašovat, že cikáni smrdí. A rasista je ten, kdo takovému hloupému předsudku skutečně věří. Tedy v okamžiku, kdy do autobusu vstoupí, nepřehodnotí své rozhodnutí podle konkrétní situace a bude setrvávat na předsudku.

Tohle není drobná nuance, tohle je rozdíl jako kráva. Rozdíl mezi zdravě uvažujícím člověkem, hloupým rasistou a jakožehumanistou.

A teď naopak

Musím se přiznat, že mám velmi rád world music, mimo jiné cikánskou hudbu. Pokud bych si v onom autobuse měl vybrat, jestli mi do sluchátek pustí (blíže neurčenou) cikánskou kapelu či „bílou“ skupinu, volil bych první variantu. Bezpochyby.

Pokud bych se však přiklonil k cikánské muzice jen proto, abych demonstroval svou rasovou snášenlivost, platily by na mě ty tři předchozí body (tedy idiot, pokrytec nebo Kateř… ehm… pseudohumanista).

Chce to čistou hlavu

Rasismus je tedy záležitostí předsudků, a nijak nejde do křížku s přirozeným zdravým úsudkem. Pitomcem je pak ten, kdo zdravý rozum potlačuje, aby byl hyperkorektní. Když míjíme skupinku Romů, je normální „držet si peněženky“, neboť máme špatnou zkušenost.

Doplnění: takové překrucování a podsouvání jiného významu, s jakým jsem se setkal v následujících komentářích, to jsem dlouho nezažil. Než budete komentovat, raději si článek dvakrát přečtěte a snažte se jít po smyslu. Děkuji