Nejtemnější stránka života na volné noze

Chtěl jsem probrat nepochopení, na které my, co jsme na volné noze, občas narážíme.

Přítelkyně teď byla týden doma, protože chytla angínu a do toho se jí ještě přidaly ňáký homeopatika, a všimla si při té příležitosti, jak vlastně trávím dny. A říkala mi: „Skvělé, takže zatímco já ráno vstanu, jedu do práce, tak ty se probudíš a co uděláš, čteš si iPad.“

Říkám jí: „Tak moment. Ty jdeš do práce, čekáš na bus, pak 5 minut jedeš, pak čekáš na metro, jedeš další čtvrt hodiny, a během toho si čteš knížku nebo mobil. To je úplně to stejné, co dělám já. Prostě ber to tak, že TAKY dojíždím.“

„Navíc,“ podotknul jsem, „máme-li někoho litovat, tak mě, protože na rozdíl od tebe každé ráno dojíždím čtyři hodiny!“

Lidi prostě nepochopí, no.