Říkal jsem vám storku, jak přišla sousedka, co bydlí pode mnou, si stěžovat, že se od nás ozývá děsnej rámus? „Čím tam mlátíte, to je jak z nějakýho fitcentra?“ Ten den jsem jenom programoval, tak jí říkám, že je to divný, že se věnuji čistě duševní práci. A ona na to, že snad slyší, ne?!
„Víte, když přemýšlím, tak u toho hodně chodím. Aniž bych si to uvědomoval. A je fakt, že teď jsem nad něčím hodně přemýšlel…“
Paní se zatvářila nešťastně: „Bože, to stejný dělá moje dcera,“ a šla zpátky.
„Tak já si u toho přemýšlení sundám pantofle,“ volám za ní.
„Díky.“
Toliko k vysvětlení středy.
