Asi jsem udělal něco, co nezkusil ještě nikdo přede mnou. Neklikl jsem na „přeskočit reklamu“ a nechal ji dojet do konce.
Což YouTube zcela vyvedlo z míry. S touto situací vůbec nikdo nepočítal. Reklama skončila a nedělo se nic. Představuji si, jak v centrále vypukl poplach, sirény se rozezvučely a blikající červené světlo se odráželo ve vyděšených očích inženýrů. Někteří bezděčně sevřeli do dlaně křížek.
Zmateně se překřikovali. Já v tu chvíli začínal ztrácet trpělivost a myší jsem se blížil k ikoně pro zavření okna. Když tu jeden z nich zvolal: „A dost!“ Inženýři utichli a otočili se na něj: „Jde o každou sekundu!“
Myš byla sotva centimetr od zavíracího křížku. V tom okamžiku se video rozjelo. Na stránce jsem zůstal.
V ten samý moment, někde na druhém konci světa, ve slunné Kalifornii, si několik chytrých mužů hlasitě oddechlo. Setřeli z čela krůpěje potu a chvíli jen tak seděli a hleděli na sebe. Usmívali se, pak se začali chechtat, padli si kolem krku. Dokázali to! A jednou o tom budou vyprávět svým vnoučkům.
