Potkat dvakrát revizora znamená potíže míti

S roční Lítačkou bezpečně zasunutou v peněžence mám před revizory pro strach uděláno. Dokonce s nimi frajersky navážu oční kontakt a vysílám myšlenku: „Zkontroluj mě. Chci to!“

(Nikdy mě pak nekontrolují, takže jde vlastně o návod, jak se jim vyhýbat, akorát musím popřemýšlet, co sakra dělám špatně při navazování kontaktu…)

Ale tentokrát to bylo jiné.

Zjevil se v tramvaji, upřel jsem na něj pohled, když mě najednou přepadl divný pocit, dejavu, on tu nejistotu vycítil a ihned stál u mě.

„Kontrola jízdenek.“

Pomalu se mi začala vybavovat noc předtím. Jak se nad ránem vracím domů, vystoupil jsem někde úplně blbě, odkud nic nejelo, potkal jsem slečnu Báru a hledali jsme něco odkud to jede, ale ještě předtím, než jsem přijel tam, odkud nic nejelo, tak jsem potkal revizora, a on mi vypsal růžové lejstro, no počkej, nebyl to celé spíš sen, vždyť máš Lítačku, proč by ti vypisoval bloček, tak sáhnu do kapsy a co myslíte? Byl tam. Pokuta. Slovy 1500 Kč a zaškrtnuto „odmítl podepsat“.

Ukazuji papír revizorovi: „Mě už kontrolovat nemusíte, včera to udělal váš kolega a vidíte, jak to dopadlo. Je zbytečné to dělati znovu, od včerejška se v mém případě nic nezměnilo, v tom vás mohu ujistit.“

Ale Lítačku jsem fakt měl, jen asi byla nefunkční, tak mi revizor pravil, ať s tím papírem zajdu na oddělení pokut do jejich centrály.

A ta jejich centrála, ve které mám svést s úředníkem boj o výši pokuty, sídlí na adrese Na Bojišti 5. Well played.

Dneska jsem tam byl. Povykládal jsem paní celý příběh, včetně setkání s Bárou, odevzdal jí růžový papír i Lítačku, ona to chvíli ověřovala a pak povídá:

„Ta Lítačka vám přišla poštou, že?“
„Přesně tak.“
„No tak to je jasné.“
„Tak ufff.“
„Ona totiž nechodí kompletní, lidi si to teda myslí, ale ještě je potřeba do ní nahrát kupony v opencard validátoru.“
„Aha, to mě nenapadlo.“
„Jo, to je furt,“ usmála se a já byl rád, že to dopadlo dobře.

Paní pak dodala, že tohle se řeší 50 Kč, oukej říkám, ale že na tom netrvám, necelou minutku jsme si pak vyjasňovali, že ty peníze mám zaplatit já jim, že to není kompenzace a vyrazil jsem na metro domů.

Hlavou mi jelo, že hned jak vejdu do vestibulu, MUSÍM SI NAHRÁT TY KUPONY, ale pak jsem se ňák zamyslel a na kupony si vzpomněl až na Vltavské, když jsem před sebou spatřil revizora.

tl;dr Měj kupony nahraný, nebo budeš nahraný.