Když překládáte web do dvaceti světových jazyků, narazíte na spoustu zajímavostí.
Ta první je docela známá: ve španělštině se píšou otazníky a vykřičníky také na začátku věty a vzhůru nohama: ¿Cómo funcionan las aplicaciones?
Co jsem ale netušil, tak že v řečtině se místo otazníku používá středník: Πώς λειτουργούν οι εφαρμογές;
Francouzi zase dávají mezeru i před interpunkci : Comment fonctionnent les applications ?
Japonština nemá mezery.
Bulharština je mnohem víc podobná ruštině než třeba ukrajinština. A to soudím čistě od oka :)
Portugalština má dvě varianty, portugalskou a brazilskou. A jsou (od oka!) dost odlišné, hlavně v tom, že tou brazilskou mluví 10–20× víc lidí.
Vždycky jsem za nejukecanější jazyk považoval němčinu. Když jsem dělával vícejazyčné tiskoviny, na němčinu jsme museli zmenšit font. A povolit zalomení v půlce slov. Rindfleische-tikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz.
Teď vím, že ukecanější než čeština je prakticky všechno. Máme velestručný jazyk. Čeština – designed for Twitter. Naopak ještě o fous roztaženější než němčina je francouzština. Už to samotné slovo!
A poslední zajímavost: zjistil jsem, že azbuka je objektivně hnusná, ať už použijete jakýkoliv font.
