Opět den, kdy se mi ochranka letecké společnosti El Al hrabala ve špinavém prádle. Váhal jsem, zda jim tam nepřichystat nějaký nečekaný „šrapnel“ 🙂
Tak to mám za sebou! Mrzelo mě, že se mi nepodařilo v Tel Avivu sehnat tričko „I ♥ El Al“, ve kterém jsem chtěl prohlídku absolvovat, ale seženu si ho na příště. Na příště? Ano, chci jet znovu s touto společností.
Ono to totiž není zas tak strašné. Začínáte hodinovým pohovorem, během kterého si lehce procvičíte angličtinu. Navíc se bavíte s někým, koho fakt zajímá, co jste celý týden dělal, kde jste byl, jak se vám tam líbilo a čím se vůbec živíte. Pro samotáře může být takový závan lidství nesmírně obohacujícím zážitkem.
Když vám vyskládají všechny věci z kufru, máte možnost v klidu zkontrolovat, jestli jste opravdu na nic nezapomněli. To je ohromně praktické.
Potom s pánem odejdete za plentu a tam vás pomalými pohyby celého osahá. Je to příjemné a úžasně uvolňující. Litujete, že skončí dříve, než získáte plnohodnotnou erekci.
A pak s ním kráčíte na expresní odbavení, kam chodí jen celebrity a bohatí lidé, což pro změnu pomasíruje ego. Provede vás zkratkou přes celní kontrolu, předběhnete všechny ty dlouhé fronty cestujících z jiných aerolinek, tam vám popřeje pěknou cestu a rozloučíte se. Pohlédnete si do očí. Trvá to jen kratičký okamžik, ale zdá se to jako celá věčnost, snažíte se ze všech sil potlačit emoce, přitom oba dva moc dobře víte, že se vidíte naposledy.
I ♥ El Al.
