Proč jsem běžel do autobusu nahý?

Domlouváme návštěvu whiskytérie Marpek, sraz v 18.30. „A přijď tentokrát oblečený,“ dodává Monika. Čímž trapně naráží na můj loňský logistický úspěch.

Totiž, kamsi jsme ještě s Leňou a Josefínou měli jet a jako vždy jsem nestíhal autobus, měl jet za minutu a ještě jsem nebyl ani oblečený. Bylo jasné, že zvolím-li tradiční pořadí „obléci se“ a poté „utíkat na bus“, nemohu ho stihnout, zatímco pokud pořadí obrátím…

A vyšlo to!