Když se ruka podává ve tmě na záchodku

Nejvíc hipsterký podnik v jedné části Prahy, neznám tu vůbec nikoho. Na záchodech praskly žárovky, čurám potmě, přichází ňácí lidé, svití si mobily, uvolňuji místo, prodíráme se kolem sebe, všichni ve skvělé společenské náladě a jeden mi podává ruku a představuje se. Boží, to jsem ještě na záchodě, takhle potmě, nezažil! Podávám mu ruku a představuji se taky:

• Ahoj, já jsem David

I druhý z nich mi podává ruku:

• Ahoj, já jsem Martin
• Ahoj Martine, já jsem David
• Počkej, nejsi náhodou David G?

Mám na kšiltovce obří G

• Ano, mám to tu napsané
• Já jsem manžel Ireny H

Člověk by čekal, že za tím H bude něco následovat. Ne, řekl jenom Ireny H.

• Fákt? Irenu H už jsem strašně dlouho neviděl, ale Martine, my už jsme se jednou potkali, v Karlových Varech, na moment. Pozdravuj Irenu H! To je haluz!
• Jo to je!

No a tak my žijem, no.