Nejvíc hipsterký podnik v jedné části Prahy, neznám tu vůbec nikoho. Na záchodech praskly žárovky, čurám potmě, přichází ňácí lidé, svití si mobily, uvolňuji místo, prodíráme se kolem sebe, všichni ve skvělé společenské náladě a jeden mi podává ruku a představuje se. Boží, to jsem ještě na záchodě, takhle potmě, nezažil! Podávám mu ruku a představuji se taky:
„Ahoj, já jsem David“
I druhý z nich mi podává ruku:
„Ahoj, já jsem Martin“
„Ahoj Martine, já jsem David“
„Počkej, nejsi náhodou David G?“
Mám na kšiltovce obří G
„Ano, mám to tu napsané“
„Já jsem manžel Ireny H“
Člověk by čekal, že za tím H bude něco následovat. Ne, řekl jenom Ireny H.
„Fákt? Irenu H už jsem strašně dlouho neviděl, ale Martine, my už
jsme se jednou potkali, v Karlových Varech, na moment. Pozdravuj Irenu H! To
je haluz!“
„Jo to je!“
No a tak my žijem, no.
