Na Letné mě baví, že sotva jsem dnes ráno vyšel z baráku, uslyšel jsem cvrkot města, kolem spousta podniků, kde by se dalo posnídat, a hele, u tramvajové zastávky je pekárna, tam si něco koupím, ve dveřích se potkám s kamarádkou, prohodili jsme pár slov, koupil jsem si kyš, jí mezitím ujela tramvaj, kiš, ale ona se umívá: „to vůůůůbec nevadí, tady každým okamžikem jezdí spousta jiných tramvají, vyberu si tu, která se mi bude líbit“ a do to všichni tančí, usmívají se a sborově zpívají a já se taky usmívám a na světě je úžasně!
(Pro srovnání Stodůlky: deset minut stojíme na zastávce já a jakási babka, strnulý výraz a hlad.)